Vnímáme za důležité se vyjádřit ke článku z časopisu RESPEKT „Kdo zabil Dorotu Š.“, který se v poslední dobou šíří nejen sociálními sítěmi.
Lidé s poruchou autistického spektra, těžkým mentálním nebo kombinovaným znevýhodněním, se sníženou schopností komunikace, jsou velmi zranitelní a často jsou zcela odkázáni na péči svých rodinných příslušníků, blízkého okolí nebo sociálních služeb různého typu.
Od pečujících rodin, se kterými spolupracujeme, vnímáme velké obavy až úzkosti z toho, že onemocní nebo zemřou, a jejich dítě nebo dospělé dítě skončí v zastaralém systému ústavních služeb. Na místě daleko od domova, kde člověk strávil celý život. Na místě, kde se mu nebude dobře dařit. Je zde patrná velká obava z toho, že v ústavu nebudou jejich potomkovi poskytovány služby na základě jeho skutečných potřeb.
Sama oblast Jeseníku a okolí, kde SIPORA působí, je obsazena potřebnými službami velmi málo až nedostatečně. A to se vztahuje i na tzv. pobytové služby. Situaci na Jeseniku popsala na kameru i paní Lenka.
Skutečnosti, popisované v článku Petra Třešňáka, jsou závažným a zdrcujícím svědectvím o celé řadě lidských a systémových selháních. Článek popisuje případy, kde jsou lidé v ústavních službách vystavováni nepřijatelným situacím v místě, které by pro ně má být bezpečím a domovem. Nevhodné zacházení pak mnohdy přerůstá až v ohrožení lidského života a jeho ztrátě.
Ve službách tohoto typu jsou mnohdy lidé omezování různými způsoby na svých právech a svobodách. Klienti nemají žádnou moc se vůči samotné službě a často ani vůči jejímu personálu vymezit a bránit. V ústavech klienti nemají možnost rozhodovat o svých potřebách, ani o náplni dne. To pak vede k nepohodě člověka, frustraci a může vyústit v rozvoj náročného chování a konflikt.
Řešení vidíme v menších komunitních službách, které dokáži reagovat lépe na potřeby jednotlivých klientů a díky tomu jsou mnohem efektivnější. Tento druh služeb je propojen s okolní komunitou.
Článek Petra Třešňáka zmiňuje z našeho pohledu ještě jeden nedostatek, a to nedostatek odborníků na tzv. chování náročné na péči. Vnímáme za důležité posilovat sítě odborníků a multidisciplinárních týmu napříč sociálními, zdravotními i školskými obory. Rovněž vnímáme za potřebné vzdělávání odborníků v metodách „pozitivní podpory chování (PBS)“.
SIPORA podporuje komunitní služby a proti ústavním službám se vymezuje. Vědoma si všech negativ ústavní péče, usiluje o to, aby lidé se zdravotním znevýhodněním mohli žít doma, za podpory komunitních služeb. Ty mohou být ambulantní, terénní i pobytové. Právě komunitní služby lidem umožňují vést nezávislý život tak, jak to předpokládá článek 19 a nenutí žít člověka ve specifickém prostředí ústavu.
V rámci naší činnosti usilujeme o individuální přístup a přizpůsobení podpory potřebám člověka. Cílíme také na podporu těch, kteří pečují – rodinné příslušníky a neformální pečující. V roce 2023 se pak zástupce organizace zúčastní výcviku v PBS, který zajišťují Děti úplňku, za což jim velmi děkujeme!
SIPORA v rámci projektu 300 hodin přinesla odlehčení osamoceným pečujícím rodičům. Ti si v době, kdy jejich potomek trávil čas s asistentem, mohli vydechnout a třeba si i odpočinout. V současnosti SIPORA plánuje navazující projekt a k tomu se vztahující dárcovskou kampaň (únor 2023).
SIPORA od svého vzniku usiluje o vybudování odlehčovací služby, která bude dostupná pro všechny rodiny z Jesenicka. Na základě mapování aktuálních potřeb rodičů pak bude v roce 2023 pořádat designová setkání, za účelem vyřešení otázky bydlení pro dospělé lidi, kteří se potřebují osamostatnit a odejít od rodičů.
SIPORA se s rodinami potkává pravidelně v rámci SIPORA KLUBu, který slouží k rozvoji, odlehčení a podpoře osob se zdravotním znevýhodněním a jejich rodin.