Přístup, který považuje SIPORA za klíčový pro naši praxi a naše myšlení, je přístup zaměřený na člověka. Jeho zakladatelem je Carl R. Rogers, který jej začal formuůlovat na konci 50. let. V současné době se přístup zaměřený na člověka ukazuje jako jediná správná cesta. Vedle v ní samozřejmě existují ještě další metody, které však tuto spíš doplňují, než že by ji nějakým způsobem nahrazovaly či překonávaly.
Tato teorie vychází z teorie potřeb, kde nejvyšší lidskou potřebou je potřeba sebeaktualizace, tedy uplatnění svého potenciálu. To je potřeba, kterou má každý člověk a pomáhající profese mají za úkol tuto sebeaktualizaci pomoci zprostředkovat, ať už to znamená najít člověku práci, pomoc založit rodinu nebo udržet schopnost komunikace s okolím či cokoliv jiného.
Přístup zaměřený na člověka má tři pilíře
- autentičnost (opravdovost) se kterou přistupujeme ke klientovi mu umožňuje svobodně prožívat i sebe samotné a vytváří bezpečné, čitelné prostředí,
- akceptace je schopnost bezpodmínečného pozitivního přijetí člověka, ať už má klient dobrou náladu nebo se chová nesrozumitelně, jsme vždy s ním a nehodnotíme jej,
- empatie je schopnost vcítit se do prožívání druhého člověka a lépe mu porozumět.
Přístup zaměřený na člověka, pakliže je doveden k profesionalitě nám umožní být podpůrným a současně i skutečně pevným prvkem v životě druhého člověka, kterému umožníme růst a dostat se také do souladu s okolním světem.