Vystudoval jsem sociální práci, která mne oslovila tím, že pracuje s člověkem komplexně se všemi oblastmi jeho života. V průběhu vysokoškolského studia jsem dělal 3 roky asistenta dospělé slečně s autismem a přitom jsem obdivoval její rodiče, jak celou péči zvládají bez pomoci služeb.

Její rodiče by rádi podporu využívali, ale žádné důstojné služby nebyly k dispozici. Zároveň jsem vnímal jejich obavy, co s ní bude, až tu pro ni nebudou. V tomto období jsem poprvé prohlásil: „Až budu starej hustej týpek založím chráněné bydlení pro autisty. “

Obavy lidí a nedostatky důstojných služeb vnímám neustále a proto jsem se rozhodl pro spoluzaložení Sipory. Chci se podílet na tom, aby lidé napříč znevýhodními mohli být součástí společnosti a rozvíjet se. Podle mého názoru je jedno, kdo má jakou nálepku (diagnózu), ale daleko více záleží na jeho skutečných projevech, potřebách a cílech.

Aktuálně pracuji v Charitě Zábřeh, kde podporuji rodinné příslušníky v péči o jejich blízké. Spolupracuji s rodiči (mnohdy dospělých) dětí s PAS, s mentálním, duševním znevýhodněním a také s lidmi, kteří pečují doma o své rodiče nebo prarodiče.

V životě nechci jít po snadné široké cestě. Rád poznávám nové lidi a učím se od nich. Jsem domácí v CB KOSTEL JINAK v Šumperku. Rád sdílím svoje postřehy a názory na Twitteru.