V pátek a sobotu 4. a 5.3. proběhlo v Národním zemědělském muzeu Symposium živé zemědělství. Významnou měrou zde byla zastoupena debata o sociálním zemědělství. Zde jde o propojení zemědělské činnosti se zaměstnáváním a uplatněním lidí s nějakým typem znevýhodnění – např. s mentálním znevýhodněním. Sociální zemědělství je přirozená aktivita, která je v současné době také popsána v několika důležitých národních dokumentech.
Např. v Národním plánu podpory rovných příležitostí v opatření 5.1.5, kde se píše o tom, že sociální farmy jsou partnerem komunitní práce a místem podpůrné služby na venkově. Opatření 11.1.7 pak hovoří o tom, že člověk se zdravotním znevýhodněním při práci na sociální farmě může uplatnit svoje schopnosti.
Proč jsme se této události účastnili? Je to jednoduché, SIPORA sama směřuje k sociálnímu zemědělství. Tuto cestu vidíme jako klíčovou, aby se všichni lidé mohli opravdu uplatnit a seberealizovat. Sociální farma vytváří široký prostor pro různorodou práci, vzájemnou podporu i setkávání různých lidí.
Mimo toho, že jsme na Sympoziu získali řadu důležitých poznatků, potkali jsme se také se zajímavými lidmi a zjistili, že je zde velká ochota sdílet svoje zkušenosti a navzájem si pomáhat. Jak zde opakovaně zaznělo, sociální zemědělství je třeba dělat hlavou, ale vše vychází ze srdce.
